S učením literatury se v rámci studia setkáme všichni. I v dnešní rychlé době to má svůj smysl, knihy jsou zdrojem nových myšlenek, které můžou rozvinout náš pohled na svět, a taky jsou odrazem tehdejší doby a společnosti, což nám pomáhá lépe pochopit jak historii, tak i dnešní svět.
K tomuto studiu je ale požadováno znát rozdělení literatury na druhy a žánry. To nám má pomoct si vše lépe urovnat. Může toho ale najednou být moc.
Jakmile si však informace urovnáte, zorientujete se v látce, která se vám bude hodit k přijímacím zkouškám na střední školy nebo víceletá gymnázia i k maturitní zkoušce z českého jazyka.
Jaký je rozdíl mezi literárním druhem, žánrem a formou?
Nejzásadnější je si udělat jasno mezi druhem a žánrem. Jsou to podobné pojmy, které se dají snadno prohodit. Oboje nám udává kategorii knihy.
Literární druh = nejširší možná kategorie. Určuje úplně základní formu a způsob, jakým je text vůbec napsán, každý druh má své náležitosti.
Literární žánr = konkrétnější podkategorie, často se odvíjející od tématu nebo délky.
Důležité je zmínit ale ještě jednu věc: literární forma. Literární druh nám určuje, o jaký typ příběhu půjde. Literární žánr nám pak určuje konkrétnější zaměření díla. A literární forma říká, jakým způsobem je příběh psán.
Tři literární druhy
Už víme, že druhy dělíme dál na žánry. Musíme si ale samotné druhy ještě představit. Jsou tři.
Epika: Příběh, má čas a místo (i když může být nekonkrétní), kde se děj odehrává. Je psaná souvislým textem, který dělíme na kapitoly.
Lyrika: Nemá klasický děj. Místo toho vyjadřuje emoce, pocity, nálady a myšlenky autora. Často se soustředí na prostředí kolem sebe.
Drama: Divadelní hra. Text určený k tomu, aby se odehrál na jevišti.
Každý druh může mít různé literární formy. Pro tyto tři druhy se u psaní používá řeč vázaná (veršovaná) nebo řeč nevázaná. To si vysvětlíme za chvíli.
Epika a její žánry
Co se týče formy, epika je psána nejčastěji řečí nevázanou. Jde o text, ve kterém najdeme popis děje a přímou nebo nepřímou řeč. Je to text ve větách, které dohromady dají odstavce, ze kterých jsou pak kapitoly příběhu. Tomu se říká próza. Není to však pravidlo, i epika může být veršovaná.
Žánry epiky se většinou odvíjejí od její délky. Pro lepší přehlednost si ty nejdůležitější žánry rozdělíme právě podle rozsahu.
Velká epika
- Epos: Nejdelší epika. Je to spíš žánr z historie, pojednává o hrdinech. Nejznámějším příkladem je Epos o Gilgamešovi.
- Román: Nejtypičtější žánr. Příběh s mnoha postavami, někdy má i více dějových linek.
Střední epika:
- Novela: Středně dlouhý příběh, který se soustředí na jednu událost.
- Povídka: Kratší příběh, který sleduje jen jednu dějovou linii a má méně postav. Běžně vychází více povídek v jedné knize.
Drobná epika:
- Báje (Mýtus): Starověké příběhy o vzniku světa, životě bohů nebo posmrtném životě. Lidé si bájemi vysvětlovali přírodní jevy, vznik života a smrt.
- Bajka: Krátký příběh, kde vystupují zvířata s lidskými vlastnostmi. Na konci vždy najdeme nějaké ponaučení.
- Pohádka: Příběh, ve kterém vítězí dobro nad zlem a často se v něm objevují nadpřirozené bytosti.
- Pověst: Příběh, který má reálný historický základ (např. skutečné místo nebo postava), ale zbytek je smyšlený.
- Legenda: Podobná pověsti, ale soustředí se spíš na světce.
Lyrika a její žánry
Hlavním tématem jsou emoce. Do každé lyriky nám zasahuje především láska, a to v mnoha podobách. Může jít o lásku k partnerovi, rodině, přírodě nebo svému národu (vlastenectví).
Lyrika má také svůj specifický styl textu. Jde o řeč vázanou. Jednomu řádku se říká verš. Když dva verše zní na konci podobně, vzniká z toho rým. Toto vše je poezie.
Ovšem pozor, i když je poezie pro lyriku nejtypičtější, i ta může být psána prózou. I lyrika má tedy více literárních forem.
Většinu lyrických žánrů můžeme jednoduše označit jako básně. To je ale poměrně obecné. Jednotlivé žánry lyriky definujeme většinou podle tématu.
Nejzákladnější žánry jsou:
- Óda: oslavná báseň (často zaměřená na vlast nebo přírodu).
- Elegie: vyjadřuje smutek ze ztráty, stesk. Typickým příkladem jsou Tyrolské elegie od Karla Havlíčka Borovského, kde vyjadřuje stesk po své domovině, národu a rodině.
- Epigram: Velmi krátká, úderná a často satirická (posměšná) báseň, která něco kritizuje.
- Píseň: Kratší text s pravidelným rytmem a rýmem, určený ke zpěvu. Často obsahuje refrén.
- Sonet: Báseň s pevně danou strukturou. Jde o 14 veršů ve 4 slokách (ty mají postupně 4,4,3,3 veršů).
Drama a divadelní žánry
Jedná se o příběhy, které následně ztvární herci. Skládá se z dialogů (rozhovor dvou a více postav) a monologů (mluva jedné postavy). Ty mohou být psány řečí vázanou i nevázanou.
Najdeme ale i takzvané scénické poznámky, které divadelnímu souboru ukazují, jak by se měla postava tvářit, jestli má nějak gestikulovat nebo třeba jak má vypadat scéna.
Drama má tři hlavní žánry:
- Tragédie: Vážný děj, ve kterém je hlavní hrdina/hrdinové součástí nějakého konfliktu, který pak prohraje. (Příkladem je Romeo a Julie od Williama Shakespeara)
- Komedie: Příběh s humorem, který má většinou šťastný konec. (Například Lakomec od Moliéra)
- Činohra: Řeší běžné životní i společenské situace. Bere si kousek z tragédie i komedie, kombinuje vážné momenty s těmi komickými, a proto je dnes tím vůbec nejběžnějším formátem, který v divadle uvidíte.
Speciální kategorie: Lyricko-epické žánry
Může se ale stát, že najdeme žánry, které přesahují do epiky i lyriky. Tedy že mají děj, ale zároveň kladou důraz na pocity a estetičnost.
Lyricko-epické žánry jsou:
- Balada: Má ponurý, pochmurný děj s rychlým spádem a velmi často končí tragicky (typickým příkladem je Kytice od K. J. Erbena).
- Romance: Je přesným opakem balady. Má lehčí, optimističtější tón a končí šťastně.
Tipy k učení: Jak si to všechno zapamatovat?
Když si to shrneme, máme tři literární druhy: epiku, lyriku a drama. Každý druh má své literární žánry. Každé dílo má pak svou literární formu. Pro epiku a lyriku je to próza nebo poezie, pro drama zase řeč vázaná a nevázaná.
Je nám jasné, že se to zdá jako hodně pojmů najednou. A ono jich skutečně hodně je, žánrů bychom dokázali najít i daleko víc. Jak se to efektivně naučit, abyste se v tom vyznali a byly pro vás přijímačky a maturita z češtiny jednodušší?
Ze začátku pouhé biflování názvů nestačí. Abyste si tuhle látku zažili, je důležité uvádět příklady. Spojte si každý žánr s konkrétní knihou. Pokud se jedná o známé knížky, můžete si to navázat i na filmovou adaptaci, která vám je třeba bližší.
Například:
- Bajka = Farma zvířat
- Román = Harry Potter
- Tragédie = Romeo a Julie
S velkým množstvím názvů pomáhají i myšlenkové mapy. Od každého druhu veďte jednotlivé žánry a od nich konkrétní díla. Můžete si je vytvořit sami, nebo použít nástroje jako třeba NotebookLM.
Skvělý způsob jsou také mnemotechnické pomůcky. Na těch je nejlepší to, že si můžete vytvořit vlastní přesně na míru. Například podle počátečního písmena:
Epika -> Energie (jedná se o děj)
Lyrika -> Láska (jedná se o pocity)
Drama -> Divadlo (jde o divadelní hry)
Častý problém této látky je to, že si studenti pletou druhy a žánry. Když si ale vzpomenete na drama, můžete to navázat na slovo druhy. K tomu už si jen přidáte epiku s lyrikou a tři literární druhy se už pamatují o trochu lépe.
Pokud máte se studiem češtiny obtíže, může pro vás to pravé být doučovaní. Nejste si jisti, jestli vám bude doučování vyhovovat? Přečtěte si náš další článek.
Ovládněte češtinu s pomocí Doučebnice
Čeština je velmi krásný, ale komplexní jazyk, jehož studium může být hodně náročné. Se správným přístupem a individuální pomocí jdou však i všechny nástrahy češtiny zvládnout. Pomoct vám v tom může právě Doučebnice.
Ať už se jedná o reparát, velký test, zlepšení průměru nebo vám dělá obavy příprava na přijímací zkoušky z češtiny a příprava na maturitu, Doučebnice je tu pro vás. Učení literatury je převážně diskuzí o daných knihách a jejich autorech. Proto jsou individuální lekce s lektorem výhodou. Neváhejte se nám ozvat a domluvit si přípravu s jedním z našich lektorů.
